Strategie regionálního rozvoje cestovního ruchu

Strategie regionálního rozvoje cestovního ruchu

Výchozí strategická situace: máme 14 krajů (od 1.1.2001)

Demografická situace a osídlení: hodnotící body – trendy demografického vývoje regionů

• pokles dětí event. odsun rození dětí do vyššího věku matky
• stárnutí populace (zejména na vesnicích) a prodlužuje se věk
• v poslední době se zvyšuje podíl domácností jednotlivců
• snížení vnitřní migrace – pokles mobility obyvatelstva (snižuje se vnitrostátní stěhování)
• imigrace ze zahraničí – ovlivňuje některé regiony pozitivně i negativně
• úroveň hospodářského rozvoje z titulu příjmů místních rozpočtů
• územní dělba práce

Meziregionální disparita (rozdílnost)
– existuje pouze několik extrémů
– disparita jde po ose Karlovy Vary – Praha – Brno – Zlín = podél této křivky jsou nejsilnější regiony a čím dále od této linie k hranicím jsou regiony slabší

a) mezi kraji
b) mezi NUC II

– rozdíl mezi Prahou (nejvyšší hodnota) a krajem Středočeským je nejvyšší v poměru 100:43
– když vyloučíme Prahu, tak bude rozdíl mezi jednotlivými kraji menší
– podle HDP se určité regiony dostanou až pod 45% úroveň normy EU (minimálně 75% nejsilnějšího regionu)
Co může prohlubovat disparitu mezi regiony:
• infrastruktura
• průmysl (do r. 90 byl prioritní pro rozvoj státu)
• zemědělství (projevuje se to až do současnosti)
• sektor služeb
– v současnosti došlo k posunu, protože má nahradit propad průmyslu: pohlcuje zaměstnance z průmyslu i z pohledu regionálního, ale to rozdělení není rovnoměrné jak z hlediska regionů, tak z hlediska mikroregionů
– rozdělení služeb není rovnoměrné