Rozdělení zón cestovního ruchu
Rozdělení zón cestovního ruchu
1. Zóna městského a kulturně poznávacího cestovního ruchu
2. Zóna lázeňského cestovního ruchu
3. Zóna cestovního ruchu v okolí vodních ploch
4. Zóna horského cestovního ruchu
5. Zóna nevyhraněného cestovního ruchu
To co by mělo regiony přesvědčit pro cestovní ruch, musí být definováno v marketingových podkladech, které jsou součástí vytvářené strategie rozvoje CR.
Finance pro cestovní ruch:
a) zdroje vnější – zejména programy Evropské unie
b) zdroje vnitřní – například pro malé mikroregiony – příhraniční spolupráce, program SAPARD na obnovu venkova, programy podpory regionálního rozvoje (Mostecko, Severní Morava), pilotní programy pro regiony, kde se něco stalo (nezaměstnanost) či je třeba něco napravit
Opatření: stát jako celek koordinuje program národního rozvojového plánu (PNRP) a z něj vychází sektorový operační plán a tento je rozpracováván do jednotlivých krajů.
plán skutečnost (stát nemůže zasahovat do všech oblastí zájmu)
Ministerstvo pro místní rozvoj založilo Českou centrálu cestovního ruchu + regionální orgány, které mají za cíl zprostředkovávat informace z regionů. Dále vznikly na úrovni krajů odbory (úseky), tj. krajský úřad má určitý úsek, který se zabývá cestovním ruchem. Vznikají taktéž rozvojové agentury – například v Českých Budějovicích působí RERA – Regionální rozvojová agentura, která spolupracuje s krajem, tak, aby se plán rozvoje CR utvořil správným způsobem.
Dále vznikají další organizace – tyto vznikají převážně spontánně na území regionů – například mikroregion Růže (Třeboňsko) a další mikroregiony měst a obcí za účelem zlepšení podmínek pro cestovní ruch.
Posledním prvkem jsou sdružení měst a obcí, podnikatelské sdružení, sdružení hoteliérů, asociace cestovních kanceláří, které jsou mnohdy založeny ve spolupráci s Hospodářskou komorou.
