Vývojové etapy po roce 1945
Vývojové etapy po roce 1945
Po druhé světové válce dochází k vytvoření dvou odlišných hospodářských a politických soustav a tím i k zahájení etapy odlišného vývoje v rámci těchto soustav. V prvních letech nastal všeobecný útlum cestovního ruchu a veškeré síly byly soustředěny na obnovu válkou poznamenaných hospodářství. V tomto období se uskutečňovaly tzv. pietní cesty do míst, se kterými byli lidé nějakým osudovým způsobem osobně spjati.
Po roce 1948 bylo cestování omezeno téměř výhradně na cesty uvnitř bloků a cestovní ruch se začal v rámci jednotlivých bloků vyvíjet zcela odlišně. V kapitalistických zemích převládal cestovní ruch individuální a v socialistických zemích byl podporován rozvoj cestovního ruchu vázaného (rekreace ROH, závodní rekreace, zájezdy kolektivů apod.).
V Československu, ve srovnání s obdobím do druhé světové války, silně do oblasti cestovního ruchu zasahovat stát. Stát převzal zcela řízení politiky zahraničního cestovního ruchu a přijal mnoho opatření v oblasti domácího cestovního ruchu. Tato tendence trvala téměř do roku 1989.
V padesátých letech byla v Československu zahájena éra chataření a chalupaření, která přetrvává dodnes. Rozvíjel se především krátkodobý cestovní ruch. V této oblasti cestovního ruchu patříme dodnes mezi přední země světa.
Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let se napětí mezi bloky zmírnilo, což se projevilo také v oblasti cestovního ruchu a některá opatření omezující cestování zejména administrativního charakteru byla zrušena. Regulační opatření však nebyla zcela odstraněna.
