Mezinárodní dohody v cestovním ruchu
Mezinárodní dohody v cestovním ruchu ve všech státech získávají stále větší význam – politický, ekonomický, kulturní apod.. Ekonomický zájem je na prvním místě => to je hlavně kvůli přínosu návštěvníků pro národní bohatství a právě cestovní ruch podporuje příliv návštěvníků do dané země a tím zvyšuje ekonomický přínos pro státy.
Garantem mezivládních dohod je za Českou republiku Ministerstvo zahraničních věcí. V dohodách jsou dány možnosti a směry spolupráce různých institucí a subjektů => informační přínos.
Ostatní mezinárodní dohody- kompetence může spadat již do oblasti dalších ministerstev: Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, ČNB, Generálního ředitelství cel, Ministerstva zdravotnictví a dalších.
Tyto mezinárodní dohody jsou podstatné pro subjekty cestovního ruchu a zejména pro cestovní kanceláře. Ty potřebují bezpečné, jasné, pravdivé a dostatečně spektrálně rozložené informace o partnerech pro jednání a tím se má zabránit nebezpečí a riziku.
V hospodářských smlouvách CK se zahraničím se projevují tři druhy vztahů:
1) základní smluvní vztah mezi českou CK a jejím zahraničním partnerem
2) vztah mezi českou CK a odběratelem, což může být buď reálný či potenciální zákazník a je skrytý a ovlivňuje kupující CK
3) vztah mezi českou CK a dodavatelem služeb, opět se projevuje ve skryté podobě, ale ovlivňuje podmínky ze strany prodávajícího subjektu
Problémy, které z těchto vztahů mohou vznikat jsou dány tím, že neexistují unifikované mezinárodní právní normy.
