Stručná charakteristika jednotlivých forem zeleného cestovního ruchu
Venkovským cestovním ruchem je označován takový ruch, který se rozvíjí mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje rekreační pobyty převážně ve venkovském osídlení, ale i mimo něj. Venkovská turistika má několik typických projevů. Jednak je to ohleduplný vztah k přírodě a krajině – krajina je turistickou atrakcí, o kterou se pečuje a je dále zvelebována. Ubytování je decentralizované, s omezenou ubytovací kapacitou, což umožňuje rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese „masová turistika“. Dále je pro venkovský cestovní ruch charakteristické komorní, téměř rodinné zázemí, kde člověk najde pochopení pro své individuální aktivity. Navíc jsou hostům často poskytovány čerstvé produkty hospodářství. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou: vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataření.
Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou bezprostředně spojeny s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Její náplní jsou individuální rekreační aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa. Zvláštností je decentralizace ubytovacích zařízení, což umožňuje rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese organizovaná turistika. Služby účastníkům vesnické turistiky poskytují různí provozovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, jakož i podnikatelé v oblasti kulturních, sportovních, společenských a dalších zařízeních. Jde tedy o veškerý cestovní ruch probíhající na vesnici mimo agroturistiku.
