2. Horní Suchá

Liberec XXII, sektor západ(Z)
Dnes je celková plocha městské části Horní Suchá 572 ha a katastrálně se převážná část územní nalézá v k.ú. Horní Suchá u Liberce. Okrajově územím zasahuje do sousedních k.ú. Ostašov u Liberce, Horní Hanychov, Novina u Liberce, Machnín, Stráž n. Nisou, Kryštofovo údolí a Růžodol I.

Horní Suchá má spojenou historii se sousedním Ostašovem. V historických pramenech první zmínku o obci najdeme v roce 1545. Původní název byl Ober Berzdorf.

V r. 1770 získala Horní Suchá finanční prostředky a ty použila na výstavbu dřevěné kaple. Ta sloužila až do roku 1827, kdy se muselo kvůli jejímu zchátralému stavu přikročit k výstavbě kaple zděné. Nová kaple sv. Vojtěcha byla dostavěna v roce 1832 a v roce 1887 byla rozšířena o sakristii, varhany pocházející ze Žitavy a nový oltářní obraz, tripych sv. Vojtěcha, sv. Josefa a sv. Antonína. Poslední renovace této kaple proběhla v roce 1982. Formou pořádání různých dobročinných akcí se dnes snaží tamní obyvatelé shromáždit peníze na její rekonstrukci.
Horní Suchá patřila až do roku 1787 pod Chrastavskou farnost, poté byla přifařena k Liberci.
V roce 1871 byl v Karlovské ulici založen městský hřbitov. Dnes tento městský hřbitov spravují Technické služby města Liberce a.s.

Nedaleko odtud v letech 1914 až 1918 vznikl zajatecký hřbitov v souvislosti se vznikem zajateckého tábora v průběhu I. světové války. Z historických pramenů se dále dozvídáme, že během první světové války vznikl v Liberci, zhruba v místech dnešního letiště, obrovský zajatecký tábor, ve kterém byli internováni především ruští a italští váleční zajatci. Komplex se rozkládal na 84 hektarech, tvořilo ho více než tři sta objektů(baráky mužstva, marodky, jídelny, kuchyně, strážnice, umývárny)a byl schopen pojmout až 55 tisíc osob. Několikrát během války se stalo, že toto „barákové město“ mělo přechodně více obyvatel, než Liberec. Po válce tu krátkou dobu působily české oddíly, v roce 1921 byl však tábor zrušen, rozebrán a z pozemků se opět stala pole. Jedinou památkou na tuto kapitolu v historii Liberce se stal právě zmíněný vojenský hřbitov, kde svůj poslední odpočinek našlo 678 ruských a italských zajatců. Na každém hrobě bývala cedulka se jménem, ty se ovšem nedochovaly. Dnes je tato plocha vyhlášena významným krajinným prvkem od roku 1995. Hřbitov byl v roce 2001 rekonstruován, je pečlivě udržován a v současné době působí velmi důstojným dojmem.

Škola v Horní Suché byla vystavěna v letech 1814 – 1815. Původně zde fungovala jen jednotřídka, zřízení druhé třídy bylo povoleno až v roce 1872. Tato škola sloužila a dodnes slouží i pro děti z vedlejšího Ostašova.

V první polovině 19. století zde fungovala přádelna, pila a výrobna nábytku, od roku 1833 vápenka a od roku 1842 mlýn. Budování těchto podniků bylo dobrou podmínkou pro tehdejší celkový rozvoj osady.

V roce 1920 byla Horní Suchá přičleněna k libereckému soudnímu okresu. Do té doby spadala pod Chrastavský soudní dvůr.

Za první republiky se v obci nacházelo několik obchodů a hostinců, například pohostinství U Mariina pramene, U posledního feniku či Widmannovo blaho. Dále zde fungovalo pekařství, řeznictví, velkoobchod s vínem a šampaňským.

Skupinový vodovod byl do Horní Suché zaveden v letech 1929-30.
Po roce 1945 zde byla otevřena veřejná knihovna a mateřská škola.
Obec si zachovala po II. světové válce zemědělský charakter, který je pro ni převažující i v dnešní době. Převažují zde trvalé travní porosty a pastviny.

Historicky byla vybudována v 70.-80. letech v Horní Suché zahrádkářská osada, která je využívána dodnes.

Vývoj obyvatelstva zde probíhal téměř totožně s okolními obcemi a městskými částmi. Obyvatelstvo od založení přibývalo, po druhé světové válce nastal značný úbytek, ale v posledních letech počet obyvatel opět přibývá a to díky dobré dopravní dostupnosti a vznikající zástavbě v této městské části Liberce.

Dnes probíhá v této městské části expanze výstavby nových rodinných domů(přitom by měly být zachovávány plochy venkovského rodinného bydlení a charakter rozptýlené zástavby).
1. května 1995 byl vyhlášen na úpatí Ještědského hřebenu přírodní park Ještěd, který částečně zasahuje do horní části k. ú. Horní Suchá. Zaujímá plochu 93, 6 km2 a 63, 7% plochy parku zaujímají lesy.

K Liberci byla Horní Suchá přičleněna 1. 7. 1963 jako XXII. část.
Dopravní spojení do Horní Suché je zajišťováno autobusem městské hromadné dopravy č. 16.