3. Karlinky

Liberec XVIII, sektor západ(Z)
Dnes je celková plocha městské části Karlinky 101 ha a katastrálně se převážná část územní nalézá v k.ú. Karlinky. Okrajově územím zasahuje do sousedních k.ú. Ostašov u Liberce, Horní Hanychov, Dolní Hanychov, Janův Důl u Liberce, Františkov u Liberce, Růžodol I.

Karlinky byly založeny roku 1770 na pozemcích bývalého panského dvora v Hanychově a byly pojmenovány po hraběnce Karolíně Clam Gallasové, rozené Šporkové. Původní německý název zněl Karolinsfeld. V roce 1880 měla osada 565 obyvatel, ale od roku 1869 jejich počet klesal, jelikož se zde nerozvíjel žádný průmysl a neúrodná půda nestačila k obživě obyvatel. V letech 1850-1886 tvořily Karlinky jeden správní celek s Dolním a Horním Hanychovem. Po rozdělení vznikla samostatná správa skládající se z představeného, dvou radních a šesti členů obecního výboru v Karlinkách.

Tradiční řemeslem v Karlinkách bylo betlemářství – místní malovali jesličkové figury. Dalším zaměstnáním obyvatel Karlinek bylo tkaní lněného plátna, které dodávali do sousedního Ostašova k dalšímu zpracování. Později ovšem začali dojíždět za prací do okolních továren a poslední domácí tkadlec zde provozoval tuto činnost do roku 1906.

Místní obyvatelé zakládali mnohé zájmové spolky, které měly hlavní zásluhu na udržování tradic, kulturním a společenském dění v obci. Např. Spolek textilních dělníků(1892), Spolek nucených porážek(1891), Pěvecký spolek Frohsinn, Družstvo hasičů(1888) – jeho členové vystavěli v roce 1924 hasičskou zbrojnici, která slouží dodnes.

V roce 1882 byla v Karlinkách firmou H. Schmidta a spol. otevřena továrna – barevnu kusového zboží a mercerizaci. Ta byla na počátku 20. století začleněna do Spojených barvíren a.s. Liberec. Dnes zde funguje LICOLOR, a.s. Liberec, která je samostatnou, akciovou společností zaměřenou na barvení, finální úpravu a konfekci tkanin.

Elektrifikace v obci proběhla v letech 1909-1910. V letech 1912-1913 byla přivedena okresní silnice z Janova Dolu a na přelomu 20. a 30. let započalo autobusové spojení soukromými dopravci z Liberce.

Za první republiky se v Karlinkách začal rozvíjet cestovní ruch. Několik hospůdek s krásným výhledem na město sloužilo jako odpočinkové místo pro návštěvníky procházející tudy z túry na Ještěd. Z nich můžeme jmenovat hostince U Tří růží, Karolina Schwarz, Franz Miethig.
Po vzniku československého státu sídlil v Karlinkách obecní úřad. V té době byl zaveden skupinový vodovod a vyrostlo zde mnoho nových rodinných domů podél cest spojujících Karlinky s Horním Hanychovem, včetně vily Ernsta Beckerta. V obci se nacházelo klempířství, filiálka Kaffe Julius Meinl, kadeřnictví a holičství a sídlil zde projektant a stavbyvedoucí, již zmíněný Ernst Beckert.

Po okupaci většina obyvatel odešla, zbylo zde jen 23 Němců. Český název Karlinky byl vytvořen ale až 31. 12. 1946.

K městu Liberec byly Karlinky připojeny v roce 1954 jako XVIII. městská část. V té době zde žilo jen 260 obyvatel a nacházelo se zde řídké zastavění. Po roce 1945 byl upraven kulturní dům.
V 70. letech se do Karlinek začaly soustřeďovat provozy firmy Pozemní stavby SBD a Staveb silnic a železnic.

V 70. a 80. letech 20. století byly vybudovány zahrádkářské osady, které svou funkci plní dodnes.

Z uměle vybudované vodní nádrže na Janovodolském potoce čerpala technologickou vodu fabrika Seba(dnes LICOLOR a.s.). Dnes už ale tuto funkci nádrž neplní, je využívána rybáři a zahrádkáři. Hrozí ovšem její zánik, jelikož má velmi malý přítok.

Dnes převládá v Karlinkách zástavba starších rodinných domů a mnohých novostaveb – převážně rodinných a bytových domů. S tím souvisí expanze obyvatel a ubývání zelených ploch. Dle územního plánu by zde měly propagovány venkovského rodinného bydlení a zachován charakter rozptýlené zástavby.

Městská hromadná doprava dnes přímo do Karlinek nejezdí, ale v blízkosti je tramvajové spojení do Dolního a Horního Hanychova a autobus č. 16 měststké hromadné dopravy, jehož trasa vede přes sousední Františkov, Ostašov a Horní Suchou.