Ubytovací standardy

3.1.1 Ubytovací standardy

Pro provozování venkovské turistiky a agroturistiky je velmi důležitý standard ubytovacích služeb. Všechny oborové normy (a tedy i oborová norma týkající se ubytování v soukromí a v hromadných ubytovacích zařízeních) byly zrušeny k 31. prosinci 1993. Přesto již opět existují doporučení o ubyto¬vacím standardu, které vydaly sdružení hoteliérů a restauratérů, podnikatelů ve venkovské turistice, Klub českých turistů a živnostenské společenstvo provozovatelů kempů a chatových osad.
Ubytovací zařízení, která splní požadavky těchto standardů, obdrží certifikát. Certifikaci kvality ubytovacího zařízení nenařizuje žádný zákon. Praxe však prověřila, že hosté dávají při výběru přednost certifikovanému ubytování před necertifikovaným. Mít certifikát je velkou konkurenční výhodou a je také požadován v některých dotačních programech. Certifikát se uděluje na dva roky.
Standard ubytovacích služeb není důležitý jen z hlediska kvality poskyto¬vaných služeb (tj. kolikrát měnit lůžkoviny, na kolik hostů připadá jedno hygienické zařízení včetně koupelny, která ubytovací zařízení musí povinně zajišťovat i stravování hostů apod.), ale především z hlediska investiční náročnosti zřizování a provozu ubytovacího zařízení a následně i cenových relací za poskytované služby. Zde mohou nastat dvě krajnosti. Rádoby zbohatlíci budou za jednoduché služby a podmínky požadovat astronomické částky, zatímco poctivci nabídnou zbytečný přepych pod cenou. Oba však mohou dopadnou podobně. Zbohatlík ztratí příští klientelu a poctivec se možná klientely vůbec nedočká, protože ji odradí nízká cena. To se týká především zahraničních turistů, kteří považují cenu za určitý signál kvality nabízených služeb.